7. závod Budvar Cup 2005-06 - Plzeň - 19.11.2005 (mládežnické kategorie)

Žáci

Závody nejlepších borců žákovské kategorie probíhají tak trochu jakoby přes kopírák. Od startu šel do čela pochopitelně Radek Polnický (Empella Czech Team) následován věčně druhým Lukášem Smolou (CK Příbram B.E.I.). Závodilo se tedy o třetí místo. A dnes to vyšlo Karlovi Moulemu (TJ Stadion Louny), který se lepší závod od závodu. Opět se blýskla nejlepší dívenka z řad žákyň Dáša Labáková (Dukla Praha), která dojela celkově čtvrtá. Pátý skončil Kristián Folvarčný (TJ Slezan Frýdek-Místek).

Kadeti

Na startu se konal menší karambol závodníků v zadních řadách, který bohužel skončil pro jednoho z nich až lékařským ošetřením. Po krátkém "prologu" jsme v nájezdu do prvního okruhu registrovali jako prvního Filipa Adela (CT Budvar Tábor), ale v patách mu pochopitelně byli všichni favorité. Tím nejvážnějším byl domácí Marek Benda (TJ ZČE Cyklistika Plzeň) i dosavadní vedoucí závodník poháru Lubomír Petruš (ACS DRAK VRBNO). Dobře jezdil zpočátku i Tomáš Tykal (TJ Stadion Louny). Do druhého kola již Benda dal jasně na vědomí, že je tady doma a odskočil trojici svých pronásledovatelů Adelovi, Petrušovi a Nepustilovi (GT GALAXY ANLEN). V dalších kolech už svůj náskok pouze zvyšoval. Během třetího okruhu Petruš ztratil a propadl se na 4. místo, pětici nejlepších doplňoval Ondřej Merenus (Scania Apache Team Kolín). Takové pořadí vydrželo téměř až do cíle. Tedy suverénně jezdící Benda s velkým náskokem zvítězil. Druhý skočil Adel a Petruš nakonec velmi bojovným výkonem v závěru pobil Nepustila. Pátý dokončil Merenus.

Junioři

Do prvního průjezdu cílovým "vítězným obloukem Budweiser" šel do čela mezinárodního pelotonu Lukáš Příhoda (Klub cyklistiky Hlinsko) a následovali Menger (CT Budvar), Polnický (Empella Czech Team), mistr Evropy Slovák Gavenda (CK ŽP Šport a.s.), Vobora (CT Budvar) a Holanďan Sinkeldam. Další průjezd absolvovala vedoucí asi desetičlenná skupina vedená Voborou. Během tohoto okruhu šel do čela Gavenda, kterého proháněl Menger. S malým odstupem pak jezdili Příhoda, Vobora, Holanďan Van Horik, Polnický, Sinkeldam a Šťastný (Johnson Controls AŠ MB). Do 4. kola najeli již s větším odstupem Menger s Gavendou a v další šestičlenné skupině se závodilo. Byli tam oba Holanďané, dobře jedoucí Příhoda, Polnický, Šťastný a skupinu uzavíral Vobora. Další kolo bylo ve znamení nástupu obou Holanďanů, kteří se drali za již rozdělenou vedoucí dvojicí Gavenda, Menger. V dalších okruzích se pořadí ve vedoucí osmě, která měla již značný náskok před zbytkem pole, stabilizovat. Do posledního kola zvonili jako prvnímu Gavendovi a na Mengera již měl náskok, který se zdál být rozhodující. Za nimi bezchybně šlapali oba Holanďané, pak osamocený Příhoda a za ním dvojice Vobora, Polnický. Jasným vítězem se stal Gavenda, druhý skončil Menger. Za ním pak holandské duo Van Horik a Silkeldam a pětici nejlepších doplnil Příhoda.

Manger :

„Jsem hrozně vyčerpaný. Byla to hrozná trať, nějak mi neseděla. Ten okamžik, kdy mi Gavenda ujel, si nějak nevybavuji. Nestihl jsem to vnímat, protože závod mi dal dost zabrat.“

5. závod Budvar Cup 2005-06 - Plzeň - 19.11.2005 (Elite+U23)

Plzeňští pořadatelé přestěhovali cyklokros na novou trať, takže všeobecně známá Lopatárna byla nahrazena závodištěm U sv. Jiří. Okruh byl zajímavý jednak jakýmsi "prologem", když závodníci po startu absolvovali nejdřív nějakých 500 tratě a pak teprve najeli do řádných okruhů, jednak nechyběl tradiční průjezd kamiónem - což je specialita pořadatele ing. Pavla Štichy. Na startu se sešlo rovných 50 borců a to celkem z 5 zemí (Česko, Slovensko, Holandsko, Dánsko, Rakousko). Byť na různých místech v Čechách začal padat sníh, v Plzni bylo sice chladno (kolem 5°), ale přesto sucho a občas prosvitlo slunko. I proto byla divácká návštěva velmi slušná, odhadem 2500 lidí.

Z těch nejlepších dnes scházeli Štybar se Šimůnkem. Naprosto bombastický start předvedl Ondřej Zelinka (CT Budvar Tábor), když po prologu jasně vedl a to dokonce s menším odstupem. Dlouho mu to nevydrželo a do 2. okruhu už najel jako vedoucí muž Petr Dlask (Empella Czech team), pronásledován Martinem Zlámalíkem (Author Tým Praha) a Kamilem Ausbuherem (CT Budvar Tábor). Kromě Zelího (na 4. místě) se na dalších pozicích pohybovali Emil Hekele (Zekof Team), Martin Bína (Author Team Praha) a mladoboleslavští Kyzivát s Lukešem (Johnson Controls AŠ MB). V dalším kole se vytvořily vedoucí dvojičky Dlask+Zlámalík a Ausbuher+Bína a na 5. místo se probil Zdeněk Mlynář (Max Cursor). Pak se první dvojička rozdělila, takže Dlasky jezdil chvíli osamoceně. Jenže během 4. kola začal Dlaskymu šlapat na paty Bína a vytvářela se jakási vedoucí čtyřčlenná skupina, když zbylými členy byl Zlámalík a Ausbuder. S velkým odstupem následovala pětičlenná skupina, kterou vedl - kdo jiný než opět Zelinka. S ním tam byli Kyzivát, Mlynář, Lukeš a Hekele. Do šestého kola najela vedoucí dvojice Dlask, Bína spolu a již s lehkým náskokem na Zlámalíka a ještě větším na Ausbuhera. V 6. kole na vedoucích pozicích vše beze změny, z následné pětičlenné skupiny odpadával Lukeš a dotahoval se Jan Škarnitzl (DIMP) a Lukáš Klouček (CT Budvar). Zároveň byt tento okruh nejrychlejší společně s úvodním (4:18). Při nájezdu do 9. kola si Dlasky s Bíničem vyměnili pořadí a Ausbuher sjel Zlámu, který vypadal, že dneska nemá úplně nejlepší den. Za mini se vytvořila další dvojice Kyzivát+Mlynář, pak osamoceně jezdil Hekele a za ním prvoročáci Zelinka s Kloučkem. V předposledním kole již Ausbuher ujel Zlámovi, Kyzivát odpojil Mlynáře. Při zvonění do posledního kola za to Dlasky vzal a začal ujíždět Bínovi a čekalo se, jak to vlastně dopadne. A dopadlo to pro Dlaskyho, který vyhrál před Martinem Bínou a třetí skončil Kamil Aubuher. Petr Dlask ze 4 startů na domácím poháru čtyřikrát vyhrál.

Dlask :

„No jasně, že jsem spokojený. Trať docela ušla, i když byla nová. Dobrý závodník musí umět zajet na každé trati, třebaže je nová.“

Bína :

„Bylo to hrozně rychlé. Trať se mi moc líbila, i když to hrozně drncalo. Víceméně jsem očekával, že Dlasky za to v posledním kole vezme. Udělal to v nájezdu do posledního kola a i když jsem se snažil, nestačil jsem mu."

Zlámalík :

„Kde se to zvrtlo, to bych sám rád věděl. Trať se mi vůbec nelíbila, strašně to drncalo. Těšil jsem se do Plzně na Lopatárnu, ale tohle mi vysloveně nesedlo. Možná i to byl důvod, proč to tak dopadlo."