Rozhovory s některými závodníky před BC 2004-05

Navazujíce na předchozí medailónek o "Modrém autobusu", představujeme člověka, jehož hlas se ozývá z ampliónů na cyklistických podnicích už úctyhodných 37 let. Komentoval mj. MS na silnici a dráze v roce 1981, MS cyklokrosu v letech 1987 a 2001, silniční ME "třiadvacítek" v Trutnově 1995 a také třeba ME neslyšících cyklistů v roce 200 v Lidicích. Pravidelně moderuje Světové poháry v cyklokrosu u nás, mistrovské závody a závody ČP na silnici, dráze a v cyklokrosu, Kriterijní ligu a etapy Závodu Míru, Bohemie nebo Lidic. Je zcela nepostradatelnou součástí a osobností cyklokrosového Budvar Cupu. Má onen rétorický dar, že krom vyčerpávajících informací o momentálním stavu příslušné disciplíny, umí zaujmout posluchače svými skvělými znalosti z oblasti celé cyklistiky.  A taky svým typickým a laskavým humorem.

37 let s mikrofonem - to je úžasné. Pamatuješ ještě na svůj první moderátorský výkon? Jistě. Bylo to v roce 1967. To nikdo ze závodníků dnešního mistráku ještě ani nebyl na světě.  Moje první štace byl vlastně komentátorský záskok na Velké ceně Dne Horníků, což bylo silniční kritérium v Kladně-Libušíně. Jaká je Tvá závodní cyklistická minulost? V roce 1961 jsem se stal členem cyklistického oddílu Sparty Praha a tam jsem taky mimo jiné jezdil cyklokros. Mým největším úspěchem v této disciplíně byla účast na MČR v Přelouči a to bylo v roce 1965. Pak přišly zdravotní potíže - měl jsem nějaký nález na srdci a byl šlus se závoděním. Ale na cyklistiku jsi nezanevřel? To ne. V sedmdesátých letech jsem fungoval jako bafík na Spartě, masíroval jsem a tak podobně. Ale zpátky k mikrofonu. Co bylo dál? V roce 1972 mě "objevil" Mirek Kolín a přemluvil mě ke komentování etapáku v Lidicích. To je závod, který se jezdí dodnes a já ho od té doby každoročně komentuji. S Kolínem jsme dobří přátelé a tohle je zrovna akce, které se účastním velmi rád. Kdy jsi "nastoupil" do Modrého autobusu? To bylo v jednadevadesátém. Tehdy mě Kaňka oslovil, abych komentoval Závod Míru a od té doby jsem už z Modrého autobusu nevystoupil. Ale to nebylo poprvé, co's moderoval Závod Míru? Ne, to ne. Poprvé to bylo, když v roce 1972 byl dojezd celého závodu na Spartě. Jak vypadá moderování Závodu Míru? Tak já komentuji jen etapy v Česku. V Německu a Polsku na to mají své lidi. Vypadá to tak, že před začátkem etapy hlásím na startu výsledky a aktuální informace o průběhu závodu a pak těsně před startem vyrazí Modrý autobus a celou dobu jede před pelotonem. V cíli etapy je to podobné. Jak se při tom všem stačíš seznamovat se závodníky a tolik se toho o nich dozvědět? To je samozřejmě problém, protože dnešní doba setkáváním příliš nepřeje. Všichni pořád chvátají. Odjedou jeden závod a rychle balí, aby mohli zítra startovat jinde. Doba klábosení o cyklistice je pryč. Pamatuji krásné období, kdy se po celých Čechách konaly cyklistické plesy. To bývala krásná setkání. Jaké při komentování používáš pomůcky - tedy kromě Tvé hlavy obdařené výbornou pamětí? Tužka, nůžky, papír a klovatina. Paní Zuzka (Kaňková) už mi nabízela, že by mi koupili notebook. No, já ale nevím, jestli bych tam nacpal ty svoje taháky tak, abych se v tom vyznal přesně tak, jak potřebuji. Odkud pramení Tvé rozsáhlé znalosti o cyklistice? Já mám hodnou ženu a ta mi toleruje, že mohu mít plnou půdu šanonů s výstřižky ze všech možných cyklistických závodů s vlastními poznámkami. Obzvlášť Závod Míru tam zabírá několik metrů. A navíc mě zajímá literatura faktu. Já vlastně pořád sbírám informace. Aha, chápu, takže Tvá výřečnost pramení také z obrovské sečtělosti. A jak vypadá situace s Tvými následníky? Popravdě říkám, že tohle mě trochu trápí, protože o nikom moc nevím. Myslím, že tu schází cosi, jako moderátorská škola, semináře, atd. O tohle by se asi měli na Svazu nebo na krajských svazech trochu zajímat. Každý závod bez dobrého moderátora je vždy trochu "hluchý". Proč vlastně děláš tuhle práci? Chtěl bych divákům co nejvíc prodat to úsilí a nadšení závodníků i pořadatelů, které provází každý závod.

Paní Zuzana Kaňková jezdí po cyklokrosových závodech už osmým rokem. Jezdí a šéfuje týmu, bez kterého by na žádném cyklokrosu nebyla ta pravá závodnická atmosféra. Ano, řeč bude o legendárním Kaňkově "Modrém autobusu" a lidech v jeho útrobách.

Jak vznikl nápad s "Modrým autobusem"? S tím nápadem přišel můj manžel, Karel Kaňka, kdysi úspěšný cyklokrosový závodník. Když byl v roce 1988 na Olympiádě v Soulu coby mechanik reprezentačního dráhového družstva, pochopil, že kolem cyklistiky musí být určitý "cirkus". Kdy to všechno začalo? Začali jsme hned po roce 1989. Pořídili jsme tzv. rozhlasové a mechanické auto, což byla vlastně taková větší dodávka a zaměřili jsme se na zajišťování servisu kolem cyklistických závodů. Dneska "Modrý autobus" už každý bere jako naprostou samozřejmost. A to můj muž chtěl jít dál a měl představu o servisním kamiónu. Jenže... Jenže co?  Jenže nikdo moc nechápal, že taková sranda něco stojí a pořadatelé se domnívali, že jsme příliš drazí. Tak jsme začali trochu stagnovat. Navíc, anebo možná díky tomu, se můj manžel s "cyklistikou" rozešel a tak to bylo na mně... Co všechno jste zajišťovali a dnes zajišťujete? Zabezpečujeme časomíru, kvalitní zpracování výsledků, komentátora, ozvučení závodiště, stupně vítězů. Dříve jsme vozili i mobilní záchody a nabízeli mycí depo. V kolika lidech tohle všechno stíháte? Dříve nás bylo deset. Dnes, jelikož náklady všeobecně rostou a pořadatelé prý nejsou schopni nést takové výdaje, pracujeme v pěti, abychom byli trhem akceptovatelní. Které podniky kromě Budvar Cupu ještě zajišťujete? Tak je to Grácie - silniční závod Světového poháru žen a dále Závod míru. Kterou část? Žádnou část - celý Závod míru. Kromě toho jsme například zabezpečovali tzv. VIP centrum na Staroměstském náměstí v Praze, když probíhaly slavné televizní přenosy z Nagana. S kým se Vám dobře spolupracuje? Tradičně dobře s cyklistickou agenturou z Tábora a také s panem Doleželem při Závodu míru. Jaký je Váš postoj směrem k vrcholové cyklistice? Odpovím jednoduše - vzala jsem si cyklistu. Co Vám mám povídat. Jinak já osobně nepreferuji žádnou cyklistickou disciplínu. Co ale nemám moc ráda, jsou závody žen. Asi moc nepotěším feministky, ale podle mě ženská do vrcholové cyklistiky prostě nepatří. A jak to uzavřeme? Třeba větou, která mě fakt potěšila a řekl ji pan Doležel : "Kdyby Kaňka nezačal s technickým servisem, tak silniční cyklistika by u nás nikdy nezaznamenala takový průlom do podvědomí lidí."

V sezóně 1978-79 vyhrál národní pohár v cyklokrosu, ve stejném roce kdy poprvé zazářil Radomír Šimůnek, tehdejší vítěz kategorie staršího dorostu. Jiří Kvapil ale považuje za svůj největší úspěch 10. místo na MS v cyklokrosu z roku 1977 v německém Hannoveru, když bronz tehdy získal Vojtěch Červínek, Fišera skončil pátý a reprezentační oddíl Československa byl hodnocen jako druhý nejlepší. Nyní je hlavní pořadatelskou postavou závodů Budvar Cupu v České Lípě.

Jak dlouho se věnujete práci pořadatele cyklokrosových závodů? Už pátým rokem. Dříve se jezdil cyklokros na okruhu v Sosnové, letos se jede podruhé na této městské trati. To snad přiláká více návštěvníků. Trať doznala oproti loňsku několik změn. Ano, zkrátili jsme ten úsek v zadní části lesa a přidali trochu techničtějších pasáží. Osobně si myslím, že trať je lepší než loni. Dáváte přednost techničtějším tratím? Určitě. Já jsem byl na takové tratě zvyklý za své závodnické éry. V mé době cyklokrosu vládli Švýcaři a jezdilo se na opravdu velmi obtížných tratích plných bláta. Tam rozhodovala skutečná technická vyzrálost jezdců. Trať v České Lípě patří mezi závodníky k těm oblíbeným. Jak dlouho trvá připravit takový závod pro Budvar Cup? Vlastní trať budujeme tak dva dny předem, samozřejmě organizační práci počítám na měsíce. Kolik lidí se podílí kromě Vás? Jsme tu dobrá parta a je nás na to všechno tak kolem patnácti. Víceméně to všichni dělají prakticky zadarmo, sem tam za výpomoc vezmu kluky třeba na večeři a pivo. Jaký je Váš tip na dnešního vítěze? Tak ty úplně nejmladší moc neznám, v juniorech tipuju vítěze někoho z Budvaru. A muži? Řeknu dva tipy. Ausbuher nebo Dlask.

Pan Kvapil se v odhadu vítězů zas tak moc nezmýlil, což značí, že český cyklokros sleduje velmi pozorně a má ho pořád rád. A navíc na sebe vzal to nevděčné pořadatelské břemeno. Za dobrou úroveň českého cyklokrosu vděčíme i takovým lidem.

Co říkáte úrovni letošního Budvar Cupu? Letos jsme měli poprvé brzký podzimní termín a byl jsem spokojen v hlavním závodě s kompletní účastí české špičky. Dříve Dlask a spol. v Plzni chyběli, což mrzelo nejen nás, ale i diváky a závod byl tak poněkud chudý. Pokud se podaří i v příštích letech přitáhnout naší špičku na Budvar Cup, bude to jen dobře. Pozitivní byla i zahraniční účast i když by bylo dobré, pokud bude více závodů u sebe (letos 1.-3. závod) najít společnou řeč a
přilákat někoho z absolutní světové špičky. Celkově spokojenost. Co je pro Vás největší překvapení? Výkon Mlynáře, útok jezdců mladší generace a snad i zájem v mládežnických kategoriích. Jak byste s odstupem času zhodnotil Budvar Cup v Plzni? Domnívám se, že plzeňský závod patří k organizačně zvládnutým, se slušnou diváckou kulisou a prezentací značky Budvar na domácí půdě Prazdroje. Mrzí mě pak jakákoliv zmínka o závodě v ČT, byť byla přítomna. Vůči mým partnerům jsem s tímto spokojen nebyl.

Svatopluka Henke jsme zastihli na lounském oválu. Jak říká, je tu vlastně doma, protože ještě donedávna prý figuroval na soupisce lounských cyklistů.

Jak se díváte na cyklokros z pohledu silničáře? Cyklokros je určitě velmi vhodný doplněk pro každého silničáře během zimního období. A jako takovou tu disciplínu vnímám. Vidím tu spoustu silničních týmů a to mě těší. Sledujete dění v cyklokrosu? Sleduji velice pečlivě. Líbí se mi vcelku vysoké počty startujících. To je dobře pro každou cyklistickou disciplínu. Jsem rád, že cyklokros je součástí cyklistiky jako celku. Co říkáte na Zdeňka Mlynáře? Vzhledem k tomu, že v jeho silniční sezóně se věnuje hlavně klasickým závodům a kritériím, je přirozené, že mu cyklokros může sedět a to hlavně na sušších tratích bez výrazného výškového profilu. A nakonec pozvánka? Přijeďte na Silvestra do Terezína. Pořádáme tam už 42. ročník Silvestrovského cyklokrosu.

Jak hodnotíte dosavadní průběh letošního Budvar Cupu? Tak na prvním místě jsem spokojen s nárůstem účastníků a to hlavně v mládežnických kategoriích. Osobně bych to odhadl tak na 200 mladých cyklokrosařů na startu a to je dobré. Vítám nově zrozenou kategorii žákyň a kadetek. Jak jste spokojen s výkonem svého týmu? V kadetech máme dva dobré jezdce - Novotného a Farkaše, kteří by mohli patřit mezi medailové adepty na blížícím se MČR v České Lípě. V juniorech na mistráku určitě pozlobí Budvaráky Hájek. Co je pro Vás největším překvapením v letošní sezóně? Jsou dvě - Zdeněk Mlynář, to je celkem bez komentáře. A pak Zlámalík, jak dobře zvládl přechod z kategorie U23 do Elite.

Patří mezi nejznámější a "nejplodnější" organizátory cyklistických závodů u nás. Pořádá závody všeho druhu - od Závodu míru až po ME zdravotně postižených cyklistů. Společně s Milanem Chrobákem organizují tzv. Seriál cyklokrosů. Jeho Top Ten Team Teplice vydal 510 (!!!) závodních licencí. Hlavní cíl : "Jednoduchý. Prostě výchova dětí."

Jak se Ti líbí na cyklokrosu? Co si budem namlouvat, boom horských kol už je za námi. Nechci, aby to vypadalo účelově, ale přiznávám, že cyklokros patří k mým nejoblíbenějším disciplínám. To se dá snadno poznat, protože jsme Tě viděli zatím na každém závodu Budvar Cupu. Co říkáš úrovni letošního krosového poháru? Vzhledem k tomu, že nějaký ten pátek se věnuju pořádání závodů, musím prohlásit, že jak, cyklokrosový, tak MTB Budvar Cup nemají v u nás organizační konkurenci. Čemu všemu se věnuješ při pořádání závodů? Tak kromě závodů Českého poháru MTB nebo Seriálu cyklokrosů pořádáme každoročně dva masové závody s názvy : Lepší sportovat než fetovat a pak závod Krupka-Komáří vížka. To jsou bikerské závody pro mládež, v jehož rámci probíhá i náborový závod těch nejmenších. Účast bývá tak kolem 400 závodníků. Letos v Teplicích byl etapový dojezd Závodu míru. Jak to probíhalo? To byl jeden z mých nejhorších životních zážitků. Takový nervák nepamatuju. Ještě noc před tím dojezdem jsem měl pocit, že to absolutně nezvládneme a že se to nutně musí všechno zhroutit. Nakonec nám řekli, že jsme uspořádali nejúspěšnější dojezdovou etapu Závodu míru za posledních 10 let. Přišlo tam 10.000 lidí. Gratulujeme. Nějaká perlička na závěr? Snad to, že před dvěma lety jsme pořádali otevřené Mistrovství Evropy zdravotně postižených v cyklistice. Bylo to sice ME, ale přijeli třeba i z Číny. Celkem se zúčastnilo 39 zemí. Vyhlásili nás jako nejlepšího pořadatele v historii celého ME.

V cyklistice už toho vyzkoušel dost. Jezdil silnici, cyklokros i MTB. Našlapal desetitisíce kilometrů, odjezdil stovky závodů a desítky jich vyhrál.  Je vítězem 1. ročníku Českého poháru MTB. Na silnici i v krosu se pohyboval spíš v tom "reprezentačním béčku". Nyní má na starosti 60 (!!!) registrovaných cyklistů v týmu Scania-Wella-Apache Kolín. Tohle všechno ho řadí mezi osobnosti, jejichž názor má váhu.

Šedesát závodníků - to není zrovna málo. Samozřejmě, že těch opravdu dobře podporovaných je tak kolem deseti. Ale já z vlastní zkušenosti tvrdím, že by si každý měl vyzkoušet všechno. Proto se věnujeme silnici, bajkům i krosu a proto tolik lidí. Je cyklokros pro Tvůj tým okrajovou záležitostí? Neřekl bych okrajovou, spíš doplňkovou. Nicméně bereme to naplno a myslím, že v mládežnických kategoriích je to vidět. Do závodů Budvar Cupu stavíme kolem 10 lidí a jejich výkonnost je slušná. A to se nám zranil Brož, který vloni skončil v BC na 4. místě. Nebýt jeho zlomené nohy, mohl možná letos být v reprezentaci. Dá se tedy říci, která cyklistická disciplína je pro Tebe prioritní? Prioritní je vyhrávat a nikoli pořadí v jednotlivých disciplínách. Jak se říká - cyklistika je jen jedna. Co říkáš úrovni letošního Budvar Cupu? Hodnotím ho jednoznačně kladně. Tady v Lounech sice nejedou chlapi, ale v mládežnických kategoriích jsou počty závodníků vysoké. To je dobré pro každý závod. Jak vnímáš medializaci cyklistiky? Mediálně se cyklokros těší větší pozornosti než je tomu u ostatních disciplín. Ale myslím si, že je to práce konkrétních lidí, kteří to umí a danou disciplínu zviditelňují. Vzhledem k tradičné dobré pořadatelské a organizační úrovni jednotlivých závodů Budvar Cupu si myslím, že by tito pořadatelé měli pořádat i ostatní cyklistické podniky. Dík jejich zkušenosti, a to i v oblasti mediální, by cyklistika jako celek mohla být vidět mnohem více. Máš nějaké velké cyklistické přání? Jan taková malá. Chtěl bych, abychom všichni tu cyklistiku dělali pro hlavně radost. A taky měl co nejvíc času pro sebe, protože pořád rád jezdím na kole.

Jak hodnotíte právě skončený závod v Kosmonosích? V první řadě bych chtěl poděkovat městu Kosmonosy a městu Mladá Boleslav, které nám vyšly v celé řadě problémů vstříc. Jedná se o novou trať, která ještě nebyla pořádně projetá, takže v dalším roce dojde k drobným úpravám. Škoda, že cyklokrosová komise rozhodla o zrušení sjezdu. Myslím, že to byla nejzajímavější pasáž na trati, která by udělala závod o dost atraktivnější. Bohužel nám nepřálo počasí, jinak by přišlo daleko víc diváků. Dobrá zpráva je, že z tohoto záznamu byl dvacetiminutový záznam, který považuji za velmi zdařilý a určitě pomohl propagaci cyklokrosu. Co říkáte úrovni letošního Budvar Cupu? Z mého pohledu je to velmi zajímavé, protože v šesti závodech bylo šest různých vítězů, což je oproti loňským rokům velká změna a přispívá to k atraktivnosti Budvar Cupu. Jak hodnotíte svůj tým? V kategorii Elite máme hlavně dva závodníky. Stále se zlepšujícího se Chrobáka, který jestli vydrží u cyklokrosu ještě příští rok, si myslím že bude mezi těmi nejlepšími. Naší současnou jedničkou je Kyzivát, který letos jezdí velmi dobře. Dá se říct, že mu chybí jeden velký úspěch a pak by mu stouplo sebevědomí a věřím, že by se umisťoval mezi nejlepšími třemi, neboť výkonnost na to má. Co je pro Vás největší překvapení? Zdeněk Mlynář.

Co říkáte úrovni letošního Budvar Cupu? Znovu se potvrdilo i přes účast mnoha zahraničních dobrých jezdců, že úroveň českého cyklokrosu je na velmi dobré úrovni, což se potvrzuje i na Světových pohárech. Jak hodnotíte svůj tým? Náš tým se v letošním roce opírá o stabilně dobrou výkonnost Ondřeje Lukeše, který bohužel nedojel dva závody BC, takže se soustředíme hlavně na Mistrovství republiky, které se pojede v Mladé Boleslavi. V kategorii juniorů máme naději Lukáše Příhodu, který bojuje o juniorskou reprezentaci. Co je pro Vás největší překvapení? Jednoznačně Zdeněk Mlynář. Je obdivuhodné, že si výbornou výkonnost udržuje i v těžkých bahnitých terénech, což nebývalo v minulosti pravidlem. Jak byste s odstupem času zhodnotil pohárový závod Budvar Cupu v Hlinsku? Tak měli jsme řadu kladných ohlasů na trať, která byla opravdu těžká, spravedlivá. Bohužel celý den pršelo, takže ta trať byla dvakrát obtížnější. Jinak si myslím, že organizace proběhla jako vždy na dobré úrovni. Pro příští rok se budeme snažit trať vylepšit různými technickými pasážemi.

Kromě oblíbených "syrečků" mají Loštice ještě jednu nezanedbatelnou tradici. Tou je každoroční cyklokrosový závod, který patří do kategorie nejvyšší "ligy" u nás. Pan Emil Hekele jej pořádá se svoji partou již 20 let a jeho nepostradatelnost v tomto podniku vyjadřují kamarádi spolupořadatelé slovy : "Bez Emila? No to je blbost, ja!"

Jak to vlastně tenkrát začalo s pořádáním závodů? Zpočátku se jezdívalo v nedalekých Žadlovicích v zámeckém parku. Tady jezdil starej Šimůnek ještě jako junior. Bylo to na dostihové dráze, kde nebylo žádné velké výškové převýšení. Pak jsme pořádali závody na kopci Střelnice v blízkosti tamního hotelu. Zde bylo v roce 1998 Mistrovství ČR, což byl poslední závod na téhle trati. A tehdy v lednu, představte si, bylo 17° nad nulou, no hrůza. Od roku 1999 pořádáme pohárové závody zde. Jak dlouho se připravuje takový pohárový závod? Tři měsíce. Tak dlouho trvá vyřizování všech drobných i velkých administrativních záležitostí. Týden předem pak tady makáme v osmi lidech od nevidim do nevidim. Kolik to všechno stojí? Letos to bylo 120 000 Kč. Ale zaplatit všechny nadšence, kteří pomáhají při přípravách, to nejde. Naštěstí jsme dobří kamarádi a ve spoustě případů se vyrovnáváme po sousedsku - trochu kořalky, sem tam nějaká husa... Kdo všechno se podílí na přípravě závodu? Hlavně tady Emil - skočí nám do řeči velitel hasičů. A pokračuje - jeho osoba a jeho syn jsou pro nás důvodem k pořádání toho šílenství. Ale jinak se hlavně podílí místní hasiči a fotbalisti. Ti tady v obci pomáhají udržovat sportovní náladu. Co na to místní lidi? Na závody se vždy přijdou podívat. Tady u nás funguje takový sportovní humanismus - příznivci fotbalistů a cyklistů žijí spolu v míru. Těší Vás ta práce? Kdyby ne, tak bych tu snad dneska nebyl.

Povídání nám přerušil startovní výstřel závodu Elite+U23. Popřál jsem panu Emilovi, ať mu ještě dlouho vydrží dobrá nálada a sportovní zanícení. Potažmo pak přeji celému našemu cyklokrosu více Emilů Hekelů.

Narozen 26.5.1987, bydlí v Rudné u Prahy a studuje na Střední odborné škole strojní a elektrotechnické v Praze. Závodí za TJ Lokomotiva Beroun a v současné době je druhoročákem v kategorii juniorů. Umístění v závodech letošního Budvar Cupu : 5. Podbořany, 4. Plzeň, 11. Uničov, 7. Hlinsko a 2. místo v Lošticích. Nyní celkově pátý v poháru. Zdá se, že v současné době je jediným českým juniorem (mimo Roberta Gavendy), který dokáže vrazit klín mezi v letošním roce suverénní hochy z CT Budvar.

Dneska si zapsal své letošní nejlepší umístění. Jak se Ti jelo? Jelo se mi výborně. S umístěním jsem spokojen, i když jsem bojoval o historicky první vítězství v Budvar Cupu. O vítězství se rozhodovalo těsně před cílem ve spurtu s Bambejšem. Jak to probíhalo? Mě i Bambejšovi bylo jasné, že vyhraje ten, kdo první najede do té zatáčky na konci asfaltové rovinky. No, a já tam první nebyl. Jak se Ti líbila trať? Byla super. Mám rád přesně takové tratě. Suché a bez bláta. Jako třeba v Plzni, kde se mi taky dost dařilo. Minule v Hlinsku to bylo hrozné. Tvé minulé výkony Tě zařadily do nominace na ME do Belgie. Co Ty na to? To je pro mě určitě dobrá zpráva a samozřejmě se těším. Vždyť já jsem doposud skoro nikde venku nezávodil. A teď rovnou do Belgie... Jak vidíš své šance na "Evropě"?  Tak to si určitě netroufám odhadnout. Samozřejmě, že se budu snažit dopadnout co nejlépe. Navštěvuješ občas náš web o cyklokrosu? Navštěvuji. Je to docela dobrý, myslím ale, že mi schází více průběžných informací o nominacích na důležité závody. Tvé nejbližší cyklistické přání? Chtěl bych být v poháru Budvar Cup do pátého místa.

Poměrně stabilní výkony v první polovině Budvar Cupu naznačují, že jeho přání asi není zdaleka nereálné. Přejeme mu navíc i dobrý premiérový reprezentační start na ME v Belgii.

Narozen 6.5.1987, nyní student Střední průmyslové školy v Trnavě. Závodí za slovenský tým CK BMX Zeleneč a v současné době je druhoročákem v kategorii juniorů. Umístění v závodech letošního Budvar Cupu : 11. Podbořany, 17. Plzeň, Uničov vynechal a 2. místo v Hlinsku. A právě to poslední umístění bylo důvodem ke krátkému rozhovoru s poměrně neznámým, leč sympatickým závodníkem, který stejně jako jeho krajan též Robert (Gavenda) dokáže pořádně zatopit českým juniorům.

Dnešní typicky cyklokrosová trať prověřila kvality závodníků a tys přitom dosáhl nejlepšího umístění v poháru. Jaké to bylo? Dnešní závod mi vysloveně seděl, trať mi maximálně vyhovovala. Mám rád takové tratě. Vyhnul ses pádům? To snad dneska ani nešlo. Naštěstí mě to potkalo jen jednou, ale zvládl jsem to dobře. Na kterých pohárových závodech Tě letos uvidíme? Přijedu na všechny, které nebudou kolidovat se Slovenským pohárem. Naštěstí většina závodů u nás se jezdí v neděli. Takže mě uvidíte často. Jak vnímáš prostředí závodů v Čechách oproti Slovensku? Je nějaký rozdíl? To určitě. Na závody u vás chodí mnohem více lidí a zdá se mi, že i podpora cyklokrosu je tady větší. U nás na Slovensku mají cyklokrosové závody určitě menší publicitu. V Česku se mi závodí dobře. Blíží se Mistrovství Evropy v cyklokrosu. Zúčastníš se? Tak jistě, že bych velice chtěl. V této chvíli to vypadá, že budu nominován. Navštěvuješ občas náš web o cyklokrosu? Navštěvuji často, zrovna včera jsem tam byl. Je to dobrý web. Tvé soukromé přání do budoucna? Samozřejmě být zdravý a pak udělat v Belgii na ME dobrý výsledek.

Tak to vypadá, že v Belgii na ME to budou mít čeští junioři velice těžké. Kromě obvyklé konkurence ze Západu tam budou i skvělí borci z Východu. Poděkoval jsem za rozhovor a popřál Robertovi, ať se mu splní jeho přání civilní i cyklistická.

Zdeněk Mlynář patří po prvních třech závodech letošního Budvar Cupu k nejvýraznějším postavám letošního cyklokrosového poháru. Září zcela jasně, zatímco ostatní velcí favorité se pořád ještě rozsvicují. Požádali jsme Mlynyho o krátký rozhovor přesně v době, kdy mu Petr Klouček předával pozvánku na reprezentování v 1. závodě Světového poháru v cyklokrosu do belgického Petegemu.

Tak tedy pozvánka do reprezentace. Jsi spokojen? Jsem hodně spokojen. Na začátku sezóny jsem něco takového vůbec nečekal. Už dříve jsem říkal, že posledních pět let jsem se v terénu víceméně plácal a letos to jde moc dobře. Minulý závod v Plzni byl spíše kriterijního charakteru, tedy Tobě jako silničáři bližší. Dneska byl profil tratě výrazně kopcovitější. Vyhovoval? Já mám kopce rád a dneska se mi jelo dobře. Přiznávám, že jsem dneska vstupoval do závodu s tím, že budu spokojený s pátým šestým místem. Doposud se všechny závody jely na suchu a za příznivého počasí. Co až nastane to pravé cyklokrosové počasí? Tak to mi vůbec nevadí. Osobně se nejvíc těším na sníh. Jak vnímáš prostředí kolem cyklokrosu a třeba prezentaci v médiích? Ve srovnání se silnicí je prezentace cyklokrosu lepší, i když přímé přenosy ze závodů, jak to kdysi bývalo, už jsou dávno minulostí. Ale tady je prostředí příjemné a přišlo i hodně lidí. Co bys vzkázal fanouškům, kterých se na Tebe přišlo dneska podívat docela dost? Choďte na cyklokros. Jsou to fantastické závody. Přijďte fandit. Tvé nejbližší cyklistické přání? Moje přání z oblasti cyklokrosu se už nyní vlastně splnila. Teď  musím udržet svoji výkonnost. Pokud by se takhle dařilo i nadále, budu naprosto spokojen. A Tvé soukromé přání? Samozřejmě spokojenost v rodině. Máme doma desetiměsíční děťátko a s tím si užiju opravdu hromadu srandy. Tak nám všem přeji zdraví.

Poděkoval jsem za rozhovor, který byl neustále přerušován gratulanty jak ze strany jak závodníků, tak i ostatních bafíků a příznivců. Přejeme Zdeňkovi, aby mu forma vydržela a aby i nadále působil jako štika v trochu stojaté vodě rybníku českého cyklokrosu.

Již na loňském Budvar Cupu na sebe upozornil výbornými výsledky se zlepšující se tendencí. Na Holých Vrších obsadil 4. místo, Brno - 3. místo, Plzeň - 2. místo. To vše v kategorii kadetů coby prvoročák. Po většinu závodu nejezdí v čele pelotonu. Svoji relativně nenápadnou jízdou vždy zezadu číhá na chyby soupeřů před sebou a dokonale jich využívá. Připomeňme, že v letošním poháru v 1. závodě dojel třetí a to se startovním číslem 53 a ve druhém klání v České Lípě po takticky bezchybné jízdě vyhrál.

Jak se Ti jelo v České Lípě? Jelo se dobře. Ve třetím kole jsem zachytil nástup Megyho v tom stoupání do lesa. Tehdy odpadl Vohrádka, což mi přidalo na psychice. V Lošticích se Ti přilepila smůla na paty v posledním kole. Ten pád mě stál 2. místo, což je mi samozřejmě líto. Na kterých pohárových závodech Tě letos uvidíme? Přijedu na všechny kromě Hlinska, ten koliduje se Slovenským pohárem. Takže přijedeš i do Berlína. Jak se těšíš? Na Berlín se těším, lákají mě nové a neznámé tratě. Letos jsi nastoupil na střední školu. Jak kloubíš školní povinnosti se závoděním? Navštěvuji sportovní gymnázium v Trenčíně. Pro moje závodění má škola pochopení a dá se říci, že mám dobrou podporu. Horší je to s tréninkovými partnery. Prostě nejsou. Ale jinak školu zvládám dobře. Jak se Ti líbí závodění v Česku? Závody v Čechách mají dobrou úroveň, závodí se na kvalitních tratích a je tu větší návštěvnost, než u nás. V tomto smyslu se máme co učit. Tvé soukromé přání do budoucna? Mým velkým přáním je kvalitní závodní kolo.

Děkujeme za rozhovor, který občas doplňoval i otec Gavenda. Pokud se slovenští závodníci mají co učit ohledně pořádání cyklokrosových závodů, pak se možná naši kadeti mohou od Roberta Gavendy učit, jak vítězit.

Pospece jsme zpovídali před závodem v České Lípě. Díky časové zaneprázdněnosti a přípravě na závodění se dobrovolně přiznal, že naše anketní otázky má asi ve schránce, ale poštu už dlouho nevybíral. Tedy osnova našeho povídání se držela ankety :

Tedy, jak hodnotíš stávající statut Budvar Cupu? Hodně kladně, asi jako každý, kvůli bodům UCI, které lze získat doma a člověk pro ně nemusí jezdit hodně daleko, což je i finančně nezanedbatelné. Tvé letošní ambice? Na předpohárovém závodě v Boleslavi to vypadalo dobře, ale pak jsem ulehl s virózou, kterou přinesl někdo z rodiny. Přesto jsem to v Lošticích zkusil, ale nevyšlo to a moc jsem se trápil. Chtěl bych celkově uspět v Budvar Cupu. Souhlasíš s výrokem, že za nachlazení a podobné drobné zdravotní potíže si každý závodník může sám? To asi jo, jenže to bych musel, jako to občas dělá Venca Ježek, na celou sezónu vystěhovat rodinu a žít v izolaci. Jak ti vyhovují pohárové tratě? Nejvíc se těším do Hlinska, rád bych navázal na loňské vítězství. Moc mi nesedí Podbořany, i když jsem tam vloni taky vyhrál. U závodníka Tvého formátu se snad ani nemůžu ptát, koho chceš letos porazit? Jistě, že všechny. Jak vidíš mediální podporu krosu? Je odpovídající? Určitě by si cyklokros zasloužil větší pozornost v médiích. Už jenom proto, že cyklistika je dostupná každému, každý umí jezdit na kole a každý si to může přijít zkusit. Jasné je, že fotbal a hokej je lépe finančně "zainteresovaný". A v tom to určitě je. Co bys vzkázal fanouškům? Chápu, že návštěvnost je závislá na počasí, nicméně považuju krosy za zajímavější a více vzrušující, než třeba silniční závodění, kde se třeba několik hodin relativně nic neděje. Na krosu si může divák vychutnat časté souboje tělo na tělo. Tvé soukromé přání do budoucna? Spousta lidí vidí ve vrcholovém sportu jen hromadu vydělaných peněz, což platí hlavně o hokeji, fotbalu, či tenisu. Ale málokdo chce vidět, že všechny velké sportovní úspěchy jsou hlavně a hlavně o dřině a to platí samozřejmě i o krosu. Já chci závodit, vyhrávat, být zdravý a zvládat tu dřinu. Tvůj dnešní tip na vítěze? Já myslím, že dneska hodně dobře pojede Venca Ježků.

Venca Ježků jel dost dobře, skončil druhý, ale ani Pospec nezaostal. Třetím místem dokázal, že pořád patří k současné naší krosové špičce a my mu přejeme, aby v ní zůstal co nejdéle.

Stabilně patří mezi nejlepší Slováky, kteří pravidelně navštěvují závody Budvar Cupu. Před prvním závodem letošního poháru v Lošticích nám ochotně odpověděl na několik otázek.

Budeme Tě letos pravidelně vídat na poháru? Pravidelně asi ne, jelikož spousta závodů koliduje s naším národním pohárem. U nás totiž Slovenský pohár v cyklokrosu čítá 18 (!) závodů a k tomu ještě mistrák. Takže 19 závodů celkem znamená velkou popularitu cyklokrosu na Slovensku. To se bohužel říci nedá. Myslím, že návštěvnost závodů je u Vás vyšší. Na Slovensku někdy i dochází k tomu, že se na start závodů postaví třeba jen 10 mužů a 10 juniorů. Uvítal bys, kdyby nyní již mezinárodní pohár Budvar Cup uspořádal 1 závod na Slovensku? To určitě. Jednak kvůli bodíkům UCI, jednak i proto, že kvalitnější peloton přitáhne více diváků a lépe se závodí. Jak se na Slovensku rodí cyklističtí talenti? Těžko. Kluby mají samozřejmě finanční problémy a tak noví mladí závodníci se většinou rekrutují z rodin, kde už existuje nějaká cyklistická tradice. Tvůj tip na dnešního vítěze? Jsme teprve na začátku. Netroufám si tipnout.

S přáním dosažení dobrých výsledků jsme poděkovali za rozhovor. Ve vlastním závodu si Robert počínal dobře, když aktivně pracoval ve skupině jedoucí za vedoucím Ausbuherem. Nakonec dojel sedmý těsně před stájovým kolegou Metličkou.