Holé Vrchy + Ladislav Kubín = cyklokros

I v osmaosmdesáti letech je rodák z Holých Vrchů Ladislav Kubín vidět na mnoha českých cyklokrosech, ale pokud je to v Evropě, tak i na světových šampionátech. A když se vysloví jeho jméno, hned každý si jej spojí se závody v malé obci nedaleko Mladé Boleslav. Postavou malý Ladislav Kubín, ale dohromady velmi významné spojení pro českou cyklistiky a speciálně pro cyklokros. Vždyť závody na kolech již pořádá úctyhodných SEDMDESÁT let. Při prvním závodu TOI TOI Cupu letošní sezony mu členové vedení cyklokrosu za dlouholetou práci na „jeho“ trati poděkovali a předali dary.

"Jak se mezi krosaři říká že, Čestmír Kalaš je praotec cyklokrosu, tak v případě Ládi Kubína to platí na Holých Vrších. Já jej znám určitě padesát let a 45 jsme v užším kontaktu. Nejprve dělal oddílového maséra, takže já u něj byl dvakrát do týdne, potom mazal i u reprezentace snad devět roků. Vídáme se pravidelně a stále si máme co říci. A ohledně pořádání závodů myslím, že na světě nikdo takový druhý není," přidal reprezentační trenér Petr Klouček.

„Začínal jsem s fotbalem vedle ve vsi. Jednou jsme hráli nějaký zápas a zároveň se jel Sojkův memoriál na trase Praha – Jičín – Poděbrady. Já pořád koukal na silnici, kdy pojedou, a tehdy mě to opravdu vzalo. Fotbal šel stranou a byl ze mě cyklista,“ vzpomíná. Pracoval v dílně u bratrů Stanislava a Jaroslava Čapkových a byli to oni a Josef Skořepa, Václav Vorel a František Šťastný, kteří měli na jeho cyklistických začátcích zásadní podíl. S cyklistikou ovšem skončil poměrně brzo. „Zemřel mi otec a na vesnici jsem měl jiné starosti než zábavu. Měli jsme kousek pole a nějakého králíka. Dva roky jsem se to snažil skloubit, ale pak to již nebylo možné. Každé pondělí jsme se sousedem jezdili na schůzi Sokola AZNP Mladá Boleslav. Někdy nám ujel vlak, deset kilometrů domů jsme šli pěšky a pořád závodili v běhu. Jednou jsme si řekli, že o pouti si to rozdáme, ale na kole. Byl to poslední červencový víkend v roce 1952, uspořádali jsme oficiální silniční závod a od té doby se jezdil šedesát let. Skončil až v roce 2015 pro nezájem cyklistů; přijeli tehdy jen čtyři,“ říká smutně Ladislav Kubín.

O deset let později začal pořádat cyklokros, postupně tak čtyři až pět závodů za sezonu. „V roce 1981 zde Miloš Fišera začal svoji cestu za světovým zlatem. Napadlo plno sněhu a v Mladé Boleslavi nebyl nikdo schopen upravit okruh. U nás jsme zapřáhli dva traktory, udělali trať a na ní se odjely dva nominační závody. Nakonec v Tolose ve Španělsku Miloš vyhrál,“ vzpomíná.

Nádhernou odměnou pro celý oddíl Sokol Holé Vrchy a zvláště pro Ladislava Kubína, který zasvětil cyklistice celý život, bylo svěření pořadatelství závodu Světového poháru UCI 2. kategorie v cyklokrosu 17. listopadu 2004. Na startu byl i věhlasný Belgičan Mario de Clercq, dokonalá třešnička na dortu pro diváky. Závod vyhrál Jiří Pospíšil před de Clercqem a Martinem Zlámalíkem. „To byl vrchol. Řekl jsem tehdy Šimůnkovi, že jsem sehnal 90 000 korun, aby s de Clercqem domluvil start. Povedlo se to, i když Mario chtěl o deset tisíc více, které jsme museli přidat. Mario byl u nás a byl maximálně spokojený a vždy, když jsme se poté potkali, ukazoval palec nahoru. Když přišel vrátit  startovní číslo do kanceláře, bylo umyté. Umyté,“ zdůrazňuje Ladislav Kubín.

Kromě pořádání závodů trénoval a dělal maséra. „U reprezentace jsem mazal za Čestmíra Kalaše, Vojty Červínka, Miloše Fišery, Jiřího Murdycha, Petra Kloučka, celkem čtrnáct let. Největší práce byla s Miroslavem Pekem, ten neměl svaly, jen kosti. Zbyněk Ocásek měl zase tak silné nohy, že jsem je nemohl obejmout. Nejlépe se mi naopak pracovalo s Peterem Hricem. Bydleli u nás na hotelu s Ondrou Glajzou a já se o ně staral. Mazal jsem oba Šimůnky, oba Kreuzigery a dokonce čtyři Kloučky – Petra, Frantu i jeho syny Františka a Lukáše,“ říká s hrdostí. Z trenérské kariéry vyjmenovává ty nejznámější  svěřence – bratry Jiřího a Radka Polnické, Vladimíra Kyziváta, Petra Dlaska či Jiřího Podrazila. „Cyklokros mi dal strašně moc. Byl a dosud je to můj život největší koníček. A přinesl mi miliónové známé. Dodnes mě to drží, i když pokaždé to nebyla jen radost, ale i dost problémů,“ říká.

"To co pro cyklistiku a hlavně cyklokros udělal je pro mě neskutečné. Já jsem začínal s cyklistikou právě na Holých Vrších a pro mě, ale jistě i pro ostatní je pan Kubín pojmem, cyklistický nestor," řekl Petr Dlask.

 


< Zpět

Partneři

close
detail