V Jabkenicích se překvapivě objevila i velká naděje českého cyklokrosu, mimo jiné vítěz Světového poháru UCI 2013/14 mezi juniory. Od začátku sezony jezdí za belgický tým BKCP-PowerPlus a navíc přestoupil do vyšší kategorie mužů U23. Přestože je mu teprve osmnáct let, dává už o sobě rychle vědět o patro výš. Následující rozhovor vznikl ještě před startem Jabkokrosu.

Jak se to přihodilo, že jsi tady v Jabkenicích?
Můj belgický tým odjel na soustředění do Španělska, ale já musel domů kvůli studijním povinnostem. Proto jsem rád využil příležitosti zazávodit si v Jabkenicích. Taky jsem tu kvůli bráchovi, který začíná jezdit v žácích.

Jak si zvykáš na nové profesionální podmínky v Belgii? Navíc v zemi značně vzdálené tvému domovu v Táboře?
Podmínky jsou naprosto jiné, zázemí je značně odlišné. Týmy jsou mnohem větší. V Belgii není vůbec jednoduché zapadnut tam, zvykat si na nové věci. Závody a jejich atmosféra jsou úplně jiné.

A co se týká přípravy a objemu tréninku?
V létě jsem na silnici jezdil ještě v juniorské kategorii, takže jsem měl trošku problémy zvyknout si na délku cyklokrosových závodů v mužích. Samozřejmě že ten trénink je rok od roku těžší. Dávky a intenzity přibývají.

Jaké výsledky se ti podařily?
Všechny závody v Belgii v kategorii třiadvacítek jsem dokončil v top ten. Doufám, že to tak bude pokračovat dál, protože s tím se dá vždycky něco dělat. A také doufám, že forma přijde na mistrovství světa v Táboře.

Jak to tedy máš? Žiješ teď v Belgii a domů dojíždíš za školou a rodinou?
Je to tak. Většinou čtrnáct dní Belgie, čtrnáct dní doma. Snažím se ale být co nejvíce doma, abych na jaře zvládl dokončit školu. Čeká mě maturita a po ní se rozhodnu, co bude dál. Musím se taky dohodnout s týmem, co ode mě očekávají.

Je to tvoje první sezóna v Espoirs a mužích. Je už na tebe ze strany týmu vyvíjen nějaký tlak?
Absolutně žádný. Jsem tam prvním rokem a tým mi dává volnou ruku. Spoléhají na mě a žádné problémy mi nedělají.

Ale spokojení asi budou, ne? První Superprestige v Gietenu do desítky, první svěťák ve Valkenburgu taky.
Spokojení byli. Bavil jsem se se sportovním ředitelem, tomu se moje závodění zatím líbí.

Četl jsem na Sporza.be, že tvůj týmový kolega Mathieu van der Poel má údajně podepsat na silnici do World Tour týmu Sky.
V Belgii se asi nic neutají. Myslím si, že Mathieu v budoucnu určitě odejde na silnici. V nejbližší době ale si ne, protože cyklokros ho hodně baví a zatím se mu chce věnovat na sto procent. Ale na druhou stranu Mathieu je takový závodník, že si může říct kam chce, a tam taky půjde.

Ty jsi taky výborný silničář.
Já se chci soustředit na cyklokros, ten mě bavíc nejvíc.

Mluvil jsi o dalších studiích.
Vysoká škola by mě lákala, ať už dálkově nebo s nějakým individuálním plánem. Je to ale furt problém, že by to bylo spojeno s velkým cestováním mezi Belgií a Českou republikou.


Text a fotka: Martin Bali-Jenčík

P.S.: Adam na fotce jede na Meridě a ne na Colnagu. Fotka byla pořízena potom, co měl defekt. A protože Adam měl v Čechách s sebou jen jedno kolo, jeho mechanik-otec mu podal stroj bratra Jakuba, který jezdí za ČEZ CT Tábor. Po půl okruhu si kolo vyměnil zpět.