Zpověď Zdeňka Štybara na MS v cyklokrosu 2005 v St.Wendelu

„Dva dny před závodem mě zaskočila atmosféra mistrovství světa. Byl jsem nervózní a trať mi neseděla. Při ranním rozjíždění jsem měl pád, byl jsem dost nalomený. Zalezl jsem do karavanu a snažil se myslet na něco jiného. Úplně jsem se snažil vypustit závod z hlavy. Četl jsem si esemesky od trenéra Červínka, který mi radil desatero přikázání.“

„Když jsem odstartoval, všechno ze mě spadlo. Cítil jsem, jak mi nohy jedou a že bych to mohl zkusit. Poslední dvě kola jsem měl krizi. To jsem na kole odcvičil snad celou spartakiádu. Nohy jsem skoro necítil, sotva jsem vylezl schody. Naštěstí to ale vyšlo.“

„Mamka mi přivezla talisman. Plyšovou ovečku od prababičky, kterou jsem dostal ve třech letech. Večer jsem měl jít projednat smlouvu, ale neměl jsem na to hlavu. Tak jsem řekl kamarádovi, aby tam šel za mě. Ještě před startem jsme o podmínkách ze srandy mluvili a vzkazovali mi, že mají pro mě překvapení. Uvidíme, zda po titulu nebudou podmínky ještě lepší. Zatím na to nemám myšlenky.“

„Od 1. září do konce února, prakticky na celou cyklokrosovou sezonu bych měl jezdit za belgickou stáj Fidea, na silnici pak za švýcarskou stáj Oficina Gidoni.“

„Zatím jsem student a nad penězi nepřemýšlím. Jde mi o další můj vývoj do budoucna. Abych věděl, že jsem všechno udělal dobře.“ 

„Od února bych se chtěl připravovat na letní sezónu. Už to mám nalajnovaný. Chci jít přes silnici a připravit se zároveň na cyklokros. Právě proto mi letos utekl začátek“

„Do teď byly mojí prioritou právě oba tituly. Chtěl jsem chytit začátek sezony, mistrovství Evropy. Tam se mi to nepovedlo a tak jsem si řekl, že to zkusím na mistrovství světa. Forma přišla už na domácím šampionátu a přinesla mi oba tituly.“

„Teď právě čtu knížku o Armstrongovi, takže je to trochu můj vzor. Spíš se dívám na úspěšnější lidi než jsem já, abych byl stále lepší.“

„Jsem je studentem čtvrtého ročníku střední veřejnosprávní školy ve Stříbře. V dubnu dělám písemky. Ústní jsem si musel odložit na září, protože jsem vůbec nebyl škole. Abych přišel před mistráky na jiné myšlenky, tak jsem se učil a udělal jsem zkoušky z práva.“

„Mám ještě všechno před sebou. Je mi devatenáct a v kategorii do 23 let můžu závodit ještě dva roky“.

Zaznamenal Petr Hofbauer – sportovní redaktor listu Táborsko