V
sobotu nastoupíte na start závodu do 23 let jako jeden z favoritů. A tři zlata v
řadě dosud v této kategorii nikdo nezískal...
To je super motivace. Po těch dvou předchozích titulech asi nemůžu mít jiný cíl,
než se pokusit vyhrát znovu. I když vím, že to bude hodně těžké.
Jste nervózní?
Neřekl bych, že je to nějak zvlášť svazující. Jsem celkem v klidu a doufám, že
mi to ještě na poslední chvíli nevleze do hlavy. Ale je pravda, že s blížícím se
mistrovstvím světa na něj myslím čím dál víc. Minulý týden se mi o něm třikrát
po sobě zdálo. Třeba o tom, že jsem nemohl najít start...
Kvůli přípravě jste vynechal Světový pohár ve Francii a dal jste přednost
tréninku na Mallorce. Co jste piloval?
Kromě normálního tréninku na kole jsem i hodně běhal. Na téhle trati mohou
běžecké kvality rozhodnout. Nechci, aby mě to zaskočilo jako na mistrovství
republiky v České Lípě. S trenérem Vojtou Červínkem jsme jezdili i intervaly za
autem a měl jsem toho docela dost. Po návratu jsem byl hodně utahaný, dneska se
poprvé cítím úplně v pohodě.
Kdo je kromě vás největší favorit?
Belgičan Albert a Holanďan Boom. Tak to tady v Belgii pořád dokola opakují v
novinách. Oni jsou ti top favoriti, já třetí v pořadí. Nepočítají se mnou tolik
jako vloni. Na posledním Světovém poháru jsem od nich dostal minutu a půl, ale
jel jsem ho rovnou po návratu z Mallorky.
Vy jste v Belgii vlastně doma, druhým rokem tady celou sezónu bydlíte.
Přijedou členové vašeho belgického fan clubu?
Někdo u trati určitě bude. Nejen lidi z Belgie, ale i moji fanoušci od nás ze
Stříbra, rodiče a fandit bude i moje belgická přítelkyně Ine.
Jak jste se vlastně dali dohromady?
Vloni jsem takhle jednou přišel do kadeřnictví a byl jsem příjemně šokovaný, co
tam mají za sortiment... Ine mi padla do oka a po týdnu jsem šel stříhat
znovu... Pozval jsem jí na kávu a nějak se to upeklo. Teď už spolu měsíc
bydlíme, pronajali jsme si apartmán v městečku Essen.
Vloni váš šéf týmu Fidea slíbil jako prémii za titul půjčení svého Ferrari
na víkend. Čím vás motivoval letos?
Kdyby se mi podařilo vyhrát, dostanu finanční prémii a můžu si jít do Renaultu
vybrat auto, jaké chci.
Kolik činí ta prémie? Není to tajné?
Vloni jsem dostal od týmu 5000 eur. Teď je to o trošku víc.
Jan Krůta - Právo
Zdeněk
Štybar (28.1.2007)
Zdeněk Štybar skončil v sobotu na cyklokrosovém MS v závodě kategorie do 23
let až čtvrtý. Snil o třetím titulu v řadě, ale na víc prostě neměl. "Nohy byly
proti, chyběla síla," přiznal po dopingové kontrole, na níž strávil skoro dvě
hodiny. "Nalil jsem do sebe samou vodu, ale už se těším na pivo," dodal v sobotu
kolem šesté večer.
Kde se stala chyba?
To kdybych věděl... Nemyslím si, že bych udělal něco vyloženě špatně. Začátek
byl slušný, pak mi dvakrát nevyšla pasáž v písku a možná mě to trochu rozhodilo.
Ale vím, že jsem na trati nechal sto procent. To je pro mě nejdůležitější.
Čekal jste, že Holanďan Boom vyhraje tak suverénním způsobem?
Trochu mě to překvapilo. Byl neskutečně silný a troufám si tvrdit, že výkonem,
který předvedl, byl klidně byl schopen vyhrát mezi muži.
Nedoufal jste alespoň v bronz?
Moc jsem chtěl medaili. Jenže v závěru jsem prostě neměl nohy na to, abych
Francouze Villu dojel.
Za vítězství jste měl od šéfa týmu slíbené nové auto...
No jo, tak si ho holt koupím za svoje.
Na šampionátu to bylo vaše poslední vystoupení v kategorii do 23 let,
příští rok už pojede s mužskou elitou. Co se změní?
Prakticky nic. V téhle sezóně už jsem s chlapama jezdil seriál GVA v Belgii, od
příští sezóny mi k tomu přibude mistrovství světa, Světový pohár a Superprestige.
Zas takové rozdíly to nebudou.
Co vás čeká po šampionátu?
Ještě šest závodů, každý víkend dva. Pak jedu na dovolenou do Čech. Celou sezónu
bydlím v Belgii a chci se zas podívat domů. Vezmu i svou belgickou přítelkyni,
která v Čechách ještě nebyla. Počítám s tím, že budu tak měsíc odpočívat, chtěl
bych jet na týden do lázní. No a pak už zase začne příprava na novou sezónu.
Jan Krůta - Právo
Český
cyklokrosový reprezentant Radomír Šimůnek si v pátek po poledni sedl v
restauraci hotelu Zuidwege na pohovku vedle Zdeňka Štybara, který s novináři
hovořil o svých ambicích, formě, ale i nové belgické přítelkyni Ine.
"Je pěkná, ale já radši lovím jen doma, ve svém rajónu.
Vždyť se říká, že Češky jsou nejhezčí a ta moje je skvělá," vstoupil do
debaty Šimůnek. Jeho vyvolená je mu velkou oporou. "Hrozně
mě v cyklokrosu podporuje. Jezdí na závody, fandí," přibližuje 23letý
závodník belgické stáje Palmans-Collstrop.
Na mistrovství světa do Belgie, kde jako závodník sbíral jeho otec jeden vavřín
za druhým, přijel s očekáváním, zda se na výkonu neprojeví viróza. Tu prodělal
hned po mistrovství republiky v České Lípě, kde skončil třetí.
"Čtyři dny jsem neseděl na kole a vynechal kvůli tomu
poslední dva Světové poháry. Dal jsem přednost tréninku doma. Bylo teplo,
jezdilo se perfektně," přiznává Šimůnek, který s rodiči žije v Kamenici
nedaleko Prahy.
O svých ambicích mluví opatrně. "Budu startovat až ze
třetí řady a uvidím, jak rychle se dostanu dopředu. V tom blátě to bude hodně
těžké. Kdyby byl podklad tvrdší, pro Radka by to bylo lepší," tvrdí jeho
otec. Je mu trenérem, rádcem, manažerem, mechanikem i řidičem.
Včera odpoledne si šel Šimůnek senior projít trať, aby vymyslel nejlepší
taktiku. "Natrénováno máme, na určité věci jsme se v
přípravě zaměřily, ale nechci to prozrazovat," říká. Jeho starší syn se
na trati poprvé svezl v pátek, žádné špionážní cesty dopředu nepodnikal.
"Tady nemáte co natrénovat. Když je člověk v laufu, může
trať vidět až v neděli před závodem a klidně vyhrát," míní vítěz
říjnového Světového poháru v Táboře.
Jan Krůta - Právo
Ještě v
polovině dnešního závodu kategorie elite na mistrovství světa v cyklokrosu
myslel český reprezentant Radomír Šimůnek na medaili. Všechny naděje mu ale
sebral defekt zadní gumy a rozzlobený jezdec nakonec za závodu v belgickém
Hooglede-Gits odstoupil.
Závod měl přitom rozjetý na medaili. Neměl sice ideální start a na trať vyrážel
až ze třetí řady, postupem času se ale dostával kupředu a začínal si více věřit.
"Najednou tam byla díra a přede mnou jen tři Belgičané.
Dojel jsem si je, nohy fungovaly, hlava fungovala, vše bylo tak, jak mělo,"
popsal první třetinu závodu Šimůnek, jenž pak chvíli i diktoval tempo.
Jeho otec, čtyřnásobný světový šampion, i reprezentační kouč Petr Klouček jej
prý mírnili, aby trochu zvolnil. "Tak jsem je poslechl a
začal si připravovat pozici do těch závěrečných kol. A před druhým sjezdem jsem
měl najednou prázdnou zadní gumu a do depa bylo moc daleko," pokračoval
český cyklokrosař. "Když jsem měl ten zatracený defekt,
tak bych nejraději z kola slezl a domů šel pěšky. Uvědomil jsem si, kolik dřiny
jsem do přípravy dal, a měl slzy na krajíčku."
V dalším pokračování nesnesl pomyšlení, že by měl obsadit dvacáté či třicáté
místo poté, co měl závod tak dobře rozjetý. Po propadu pořadím úplně ztratil
morální sílu. "Ještě jsem jel, ale začal dělat chyby a za
dvě kola slezl. Loni jsem píchl přední, teď zadní kolo, za rok snad už nic. Mám
plno šampionátů před sebou a věřím, že to někdy vyjde. Tohle se holt stává a já
vím, že se s tátou dobře připravíme na další rok. Věřím, že to, co děláme,
děláme dobře a doufám, že v Trevisu budu sahat opět po medaili."
Vzápětí se označil za flegmatika, který rychle hodí nezdar za hlavu. Odjede domů
za přítelkyní, uklidní se a za týden bude chtít předvést dobrý výsledek.
"Mám slušně rozjetý seriál Superprestige a na tu se nyní
soustředím."
Jaroslav Cícha - ČTK
V
belgickém Hooglede-Gits získali čeští reprezentanti na víkendovém 58.
mistrovství světa v cyklokrosu jedinou medaili, a to v závodě juniorů zásluhou
bronzového Jiřího Polnického. Čekalo se od nich více. Velký favorit na zlatý
hattrick v závodu jezdců do 23 let Zdeněk Štybar skončil čtvrtý, medailová
naděje v kategorii elite Petr Dlask dojel hluboko v poli poražených.
Dlask přitom v posledních týdnech před šampionátem skončil dvakrát druhý v
závodech Světového poháru. "Nezvládl šampionát psychicky a
jel hodně nemastný závod," řekl na jeho adresu reprezentační trenér Petr
Klouček.
Ten tak mohl po hlavním závodě být spokojen jen s výkonem Radomíra Šimůnka. Ten
po špatném startu projel polem startujících jako nůž máslem, ale pak se sesypal
psychicky poté, co jej v kritické fázi závodu postihl defekt.
"Jel velmi dobře a neunesl to. Mezi nejlepší pěticí by
byl," konstatoval Klouček s tím, že jeho svěřenec je rozhodně lepší
závodník než nakonec senzačně stříbrný Američan Page. "A
myslím, že by dělal starosti i (mistru světa) Verveckenovi," řekl
Klouček. Šimůnek si od trenéra vysloužil absolutorium, ale byl v tomto směru
osamocený. Od Kamila Ausbuhera se tři týdny po zápalu plic zřejmě moc čekat
nedalo, každopádně i u něj stejně jako u ostatních postrádal kouč dravost.
V kategorii jezdců do 23 let marně atakoval Štybar vysněný zlatý hattrick. V
uplynulých dvou letech si vybral zřejmě všechno štěstí, tentokrát mu do špičkové
formy trochu chybělo a bojovnost na trio nejlepších nestačila.
V trenérových očích obstál benjamínek kategorie do 23 let Lukáš Klouček, od
kterého se čekalo dobré umístění a on to šestým místem potvrdil.
"Myslím, že se můžeme těšit na jeho výkony v dalších
letech, protože v této kategorii může jet ještě dvakrát," zdůraznil
trenér. Za očekáváním zůstali Ondřej Bambula i František Klouček.
Největší radost z českého pohledu přišla hned v prvním závodě šampionátu.
Polnického medaile přitom mohla mít i lepší hodnotu, ale jezdec ještě není podle
Petra Kloučka typem na drtivé závěry závodů. Pokusy o tempo a udolání soupeřů
proto byly správnou taktikou, výkonnostně ale prý Polnický měl na titul.
"Možná mu v závěru chyběly síly a mohl asi více zabojovat.
Takový náskok v rovince, který měl, se nemá prohrát. Doufejme, že se stane více
vítězným typem," uvedl Klouček. Petr Marvan zajel podle svých možností,
od Filipa Adela a Marka Bendy se čekalo víc a na Lubomíru Petrušovi se
projevilo, že po nemoci týden neseděl na kole.
Podle představ neskončil šampionát slavně ani pro největší cyklokrosovou velmoc
Belgii. Na domácím okruhu vybojovala jen tři medaile a v elite ji spasil pouze
veterán Erwin Vervecken, který senzaci šampionátu Jonathana Pagea z USA udolal
až v samém závěru závodu. Právě Američané přinesli nový vzruch do cyklokrosového
terénu. Kromě Pagea vybojovali stříbro i v závodě juniorů a žen a se třemi kovy
se zařadili mezi krosové velmoci. Třikrát stáli na stupních vítězů i jezdci
Francie, o jejich dvě medaile se ale postaraly ženy.
Jaroslav
Cícha - ČTK
Právě
na MS v cyklokrosu chtěl Kamil Ausbuher načasovat vrcholnou formu, směřoval k
němu veškeré úsilí. Jako všichni elitní cyklokrosaři. Nedělní světový šampionát
v belgickém Hooglede-Gits však přinesl Kamilovi Ausbuherovi velké zklamání.
Kvůli dýchacím potížím vzdal.
"Odešly mi průdušky. V týdnu to bylo dobré, ale při závodě
katastrofa. Nevím proč," litoval jedenatřicetiletý český reprezentant z
Podbořan, mistr republiky z roku 2004.
Přitom start jste měl výborný, brzy jste se propracoval do špičky.
Jezdil jsem kolem pátého místa. Nohy, všechno bylo v pohodě. Jen bez toho
dýchání to nešlo.
Kdy jste začal cítit, že je zle?
Po konci prvního kola. To už jsem věděl, že mi to nejede. Ve druhém kole jsem
měl problémy se nadechnout, šlo to blbě. Ve čtvrtém kole jsem to zabalil, to už
jsem byl hodně daleko za nejlepšími.
Před třemi týdny jste vynechal mistrovství republiky. Místo bojů o medaile
na okruhu v České Lípě jste ulehl do postele se zápalem plic.
Jednalo se jen o lehký jednostranný zápal plic. Bral jsem antibiotika, ale můj
start na světovém šampionátu neměl být ohrožen. Pak jsem se do toho dostal.
Trénoval jsem, všechno bylo v pořádku. Nohy mi při tréninku jely dobře.
Ale při závodě to nešlo. Musíte být hodně zklamaný, že?
Jsem rozčarovaný. Ještě se dá jet s naraženými žebry, ale opravdu ne, když nemůžete dýchat.
Byl to neskutečný závod. Historie na mistrovstvích světa nepamatuje tolik
pádů. Zažil jste to někdy?
Snad ani ne. Bylo tam hodně skrytých děr, vyjeté koleje. Bylo to fakt dost
nebezpečný, hrozně moc pádů, dva ošklivé úrazy... Já jsem se také nevyhnul jedné
kolizi, v písku jel přede mnou Belgičan Commeyne, zavrávoral, zpomalil, a já
upadl.
Vypadalo to v neděli na černý den favorizovaných domácích Belgičanů.
Několika krkolomným pádům se nevyhnula esa Nijs, Vervecken ani Wellens.
Jednou to byla velká nepozornost Barta Wellense. Když jel na vedoucí pozici,
najel na rovném úseku do bariéry z plastu a přes něj se k zemi poroučel i
největší favorit Nijs. Bylo to po dvou výjezdech, předtím ten písek. Tam měl
člověk největší tepovku, mohl si na chvilku orazit, tam se jelo po paměti.
Desetitisíce Belgičanů šílely z titulu Erwina Verveckena. Předvedl famózní
výkon, když se otřepal z několika pádů. Při tom nejdrsnějším letěl při výjezdu
hlavou přes řídítka. Co si o něm myslíte?
Vervecken to přes všechny problémy zvládl. Psychicky je hodně odolný člověk. Dvakrát nepříjemně spadl, ale jede dál. Nehází rukama a nenadává jako jiní.
Další pořadí je šokem. Pro USA vyjel první cyklokrosovou medaili v
historii Jonathan Page, který se zúčastnil i Tour de France. Bronz získal
nečekaně Ital Franzoi.
Američan je kvalitní silničář. Jel bez chyb, neudělal ani jednu. Jako jediný
nepadal. Také Franzoi je excelentní silničář, už během sezony podával slušné
výkony.
Nejlepší z českých reprezentantů dojel Dlask na 24. místě. Šimůnek měl
výtečně rozjetý závod, pak ho však postihl defekt a se slzami na krajíčku mu
špička odjela a vzdal.
Šimůnek měl smůlu, mohl zajet solidní výsledek. Na špičku by asi nestačil, ale
kolem 10. místa by byl. Péťa Dlask to asi psychicky neunesl, ale to musí říct
spíš on.
Jak vypadá váš další program?
Zkusím jet příští týden závod Superprestige. Čekají mě poslední tři víkendy,
posledních pět závodů. Teď v sobotu a v neděli, za čtrnáct dní jeden závod a pak
zase dva. Zkusím tu sezonu dojet. Ve Světovém poháru jsem zajel páté místo v
Kalmthoutu, osmé v Táboře a deváté v Miláně. Celkově jsem se teď ale propadl na
16. místo.
Přestoupil jste do belgické stáje Style and Concept. Smlouvu jste podepsal
na 2 roky, zaručuje vám lepší podmínky pro cyklokrosový život. Jste v Belgii
spokojený?
Získal jsem všechno, co jsem chtěl. Bydlím v Belgii, mám tu byt, nemusím
cestovat. Mám nový tým, vybavení, obytné auto. Dotáhl jsem to tam, kam jsem
chtěl. Nebudu už muset řešit kola, smlouvu mám ještě na příští sezonu. Přes léto
potrénuju.
MF Dnes - Tomáš Geprt