Nash jako divák, fanoušek a nějaké oficiality

Jedinou českou závodnicí, která stála na světových šampionátech v elitní kategorii na stupních vítězek je nyní šestačtyřicetiletá Kateřina Nash. Bronz vybojovala v roce 2011 v německém St. Wendelu a o šest let později v lucemburském Bielsu. A letos v Táboře tam stála jako viceprezidentka Mezinárodní cyklistické unie (UCI) když předávala medaile po závodu mužů, mj. již šestinásobnému mistru světa Mathieu van der Poelovi z Nizozemska.

Jaká je vaše role v Táboře?

"Jsem tu jako divák, fanoušek cyklokrosu. A k tomu nějaké oficiality. Potkala jsem českého pana prezidenta, předávala medaile."

Stále ale závodíte, nelákal vás start v Táboře?

"Dosud závodím, ale mistrovství světa je specifické a člověk se na to musí po všech stránkách připravit, a to včetně vyjíždění bodů. Musím říci, že po těch mnoha letech, kdy jsem to kombinovala, tak se již věnuji jen MTB, obojí se nedalo zvládat. Víceméně závodím jenom v létě, v cyklokrosu jsem se přesunula mezi fanoušky."

Ale závod se jel na bahně...

"Těžko říci jak by to vypadalo, ale letos by se mi ta trať opravdu líbila."

Jak se posunul cyklokros od doby, co jste skončila?

"Stále se to posouvá a přibývá i závodníků, kteří kombinují více disciplín. Je skvělé, že se hvězdy vrací k cyklokrosu. Musí toho zvládnou hodně odzávodit, ale někdy si musí vybírat."

Cyklokrosovému závodění jste dala vale. Co teď jezdíte?

"Založila jsem si tak trochu svůj tým. Loni jsem podporovala mladou závodnici, nyní jsem v něm jediná. Jezdím etapové a vytrvalostní závody na horských kolech."

A vzpomínky na cyklokros?

"Mám hrozně ráda horská kola, ale cyklokros byl opravdu mou nejoblíbenější disciplínou, k níž jsem se ráda vracela. Krátké a dynamické závodění, to mě baví. Vytrvalostní závody na horských kolech jedete spoustu hodin, je to jiný styl závodění, ale pro mě je to další výzva. Nyní rozumím tomu, co znamená být cyklokrosovým fanouškem."

Jaké jsou návraty do Čech?

"Strávila jsem tentokrát čtyři dny v Praze s UCI a bylo to moc fajn, protože jinak Prahu jenom proletím. Vyběhla jsem si na Hrad, užila jsem si Prahu jinak nyní se konečně dostanu domů do Prachatic. Loni jsem strávila u rodičů v Prachaticích zhruba měsíc a půl. Moc ráda se tam pořád vracím. A když to jde, tak vezmu kolo a jedu na Šumavu."

V Táboře končí svou závodní kariéru Zdeněk Štybar...

"Byla jsem u dvou jeho titulů mistra světa. Je to hrozně fajn, když někdo z týmu vyhraje tak obrovskou akci jako je MS. Respektuji ho jako skvělého závodníka, ale já na něm mám strašně ráda, jaký je člověk. Vždy jsme se pozdravili, zeptal se, jak se mám. Respektoval všechny ostatní a to mluví za vše."

V létě jsou olympijské hry v Paříži. Budete tam?

"Pojedu tam jen jako fanoušek, to je taková trochu odměna za práci v UCI, vyřídí nám akreditaci. Budu tam hlavně na horská kola."

Co obnáší práce v UCI?

"Není to práce na celý úvazek, že bych seděla v kanceláři ve Švýcarsku. Jsme komise, která se sejde třikrát za rok a v začátku se člověk musel hodně učit. UCI dělá mnohem víc, než je vidět. Hodně pracuje na rozvoji cyklistiky po celém světě, dávají se dohromady projekty, kam se budou kola posílat. Závodění je jen jedna část toho všeho, ale velmi důležitá, protože díky tomu se pak může pracovat na rozvoji cyklistiky. Je skvělé, že to pořád mohu kombinovat s mou cyklistickou kariérou. A když už musím strávit celý den v kanceláři, uvědomím si, jak hrozně ráda na tom kole pořád jezdím."

Jak vidíte český současný cyklokros?

"Hrozně jsem si užila závod juniorek. I tím, že jich tam bylo v tom závodě tolik. Velikou radost mám z medailí Kristýny Zemanové a Kryštofa Bažanta.  Věřím, že to je náznak toho, že nám tady roste nová generace. Závodníků máme relativně dost, ale největší problém je, aby u toho sportu zůstali. Jaký na to mám recept? Vybalancovaný trénink, vybalancovaný život, snažit se ten sport si užívat. Jistě někdy je příprava na velké akce, kdy je třeba k tomu přistoupit se vší vážností, ale když to jde, tak si třeba jen vyjet s kamarády apod. Někdy jsem si třeba vybírali závody jen podle toho, jaká tam bude parta lidí. Hledat si výzvy, kombinovat více disciplín a nedělat si těžkou hlavu z toho, že se třeba něco nepovede."