„Výsledek, se kterým budu opravdu spokojený, je vítězství,“ má jasno Ježek

Václav Ježek v letošní sezoně suverénně ovládl domácí seriál HSF System Cup a skvělým pátým místem na mistrovství Evropy potvrdil svůj výkonnostní vzestup. Zranění kolene ho sice na čas přibrzdilo, v sobotu 10. ledna v Ostravě se ale i tak pokusí vybojovat svůj první dres českého šampiona v elitní kategorii.

Pojďme se na úvod vrátit k českému poháru, kde jste poprvé vybojoval celkové vítězství. Co pro Vás tento výsledek znamená?

Určitě to byl pro mě v této sezoně hodně významný výsledek. V elitní kategorii už nějaký rok působím, ale letos to byly poprvé závody a výsledky, se kterými jsem byl opravdu spokojený. Bylo to pro mě důležité i v tom, že jsem dokázal poprvé porazit Boryho. Dát mu skalp na české trati pro mě hodně znamená. Bory je za mě skvělý závodník, který dokázal udělat velké výsledky jak v zahraničí, tak u nás v Česku, takže si toho, že jsem ho dokázal porazit, opravdu vážím. Jsem rád, že se sezona zatím ubírá tímto směrem.

Skvěle rozjetou sezonu Vám ale zbrzdilo zranění kolene. Co se vlastně přihodilo?

Závod, který to celé tak trochu odstartoval, byl světový pohár v Antverpách. Bohužel jsem tam při běhu špatně šlápl v písku a píchlo mě v koleni. S kolenem jsem se ale potýkal už celý loňský rok, kdy jsem si přetrhal jak postranní, tak křížové vazy a byl jsem zhruba čtyři měsíce bez kola. Začínal jsem pak víceméně od nuly, návrat byl dlouhý, ale výkonnost šla postupně hodně nahoru.

I začátek letošní krosové sezony byl pro mě dobrý, měl jsem skvělé výsledky, ale tohle zranění mě bohužel trochu přibrzdilo. Asi je to součást sportu a člověk se musí umět vyrovnat i se smůlou. Musel jsem se předčasně vrátit z vánočního turné, kde jsem neodjel ani půlku jednoho závodu, a hned jsem zamířil zpátky do Česka na pražskou kliniku Endala. Tam se o mě postarali, udělali vyšetření a zjistili, že mi nefunguje postranní vaz, což způsobuje, že nepracuje správně ani stehenní sval. Poslední dny jsme to ale už docela srovnali, nasadili jsme tejpy a patelární pásku, měl jsem i pár dní volna. Nechci si ale v hlavě nastavit, že mě to bude výrazně omezovat. Sezona byla dlouhá, kilometrů i hodin mám natrénováno hodně, takže věřím, že to pár dní výpadku zásadně neovlivní. Doufám, že na mistrovství republiky dokážu předvést dobrý výkon.

Jak jste tedy zvládl přípravu před šampionátem?

Tréninky probíhaly spíš na trenažeru, kde jsem si musel koleno hodně hlídat, abych ho nevychýlil a nezpůsobil si ještě větší problémy. Nechci říct, že bych netrénoval vůbec – nějaké tréninky proběhly. Pár dní zpátky jsem už zkoušel i trénink v terénu a musím říct, že koleno naštěstí drželo. Samozřejmě jsem to nezkoušel úplně do maxima, ale nějaká zrychlení tam byla a koleno to zvládlo bez bolesti, za což jsem rád.

Mistrovství republiky pro Vás může být úplně prvním titulem v elitě. Jak velká je to motivace?

Motivace je to pro mě samozřejmě obrovská. Minulý rok jsme do šampionátu vstupovali s cílem medaile, ale věděli jsme, že na Boryho to tehdy stačit nebude. Letos jsem se mu ale dokázal zase o kus přiblížit. Teď už tedy neříkám, že bych chtěl „jen“ medaili. Výsledek, se kterým budu opravdu spokojený, je vítězství. Závod ale bude určitě hodně otevřený. Bude tam spousta kluků, kteří se budou chtít hned od začátku držet vpředu, takže očekávám poziční bitvu. Uvidíme, jak se s tím popereme. Na koleno se teď nechci upínat. Věřím, že i tak dokážu předvést výkon, který bude minimálně rovnocenný Borymu, a že se o vítězství dokážeme poprat férovým soubojem.

Po národním šampionátu začnete závodit v barvách týmu Kasper crypto4me. Jak velký krok tenhle přestup ve Vaší kariéře představuje?

Znamená to pro mě opravdu hodně. V Brilon Racing Team MB jsem byl úplně od mala, takže jsem vlastně nikdy nezávodil v jiném týmu. Postupně jsem si sám analyzoval, co by pro mě bylo nejlepší, a největší smysl mi začala dávat hlavně letní sezona. Program závodů, který nás čeká v Česku i v zahraničí, je za mě skvělý. Lákali mě ale i lidé v týmu – kluci, kteří tam jsou nebo nově přicházejí, jsou pokorní, funguje tam dobrá parta. Už jsme spolu absolvovali jedno soustředění a cítil jsem se tam dobře. A samozřejmě mě lákal i cyklokros. S Borym budeme v jednom týmu, což znamená větší podporu a možnost jezdit bok po boku.

S Michaelem Borošem jste prý na soustředění dokonce sdíleli pokoj. Dostal jste od něj už nějaké rady?

Nějaké rady samozřejmě padly, předávali jsme si navzájem své know-how. Při závodě jedeme férově proti sobě a každý chce vyhrát, po závodě si ale vždycky podáme ruku a bavíme se jako kamarádi. Voláme si i během týdne, řešíme, co komu fungovalo. Teď přes vánoční turné mi Bory několikrát volal, jak je na tom moje koleno, já mu zase volal ohledně závodů. Máme to teď na kamarádské bázi a jsem za to jenom rád.

Jaké jsou Vaše plány po mistrovství republiky?

Po šampionátu ve středu odlétám do Španělska, kde zůstanu deset dní. V rámci nich absolvuji světový pohár v Benidormu. Poté se přesunu do Nizozemska na světový pohár v Hoogerheide. Vynechám elitní světový pohár v Maasmechelenu, abych koleno zbytečně nepřetěžoval, a pak se budu chtít co nejlépe připravit na mistrovství světa.

S jakým výsledkem na světovém šampionátu budete spokojený?

Sezona pro mě začala skvěle pátým místem na mistrovství Evropy, takže očekávání byla hodně vysoká. Zranění kolene mi to teď trochu zkomplikovalo, ale věřím, že pokud se koleno znovu neozve, dokážu se dostat zpátky do kvalitní přípravy. Rád bych bojoval o elitní desítku, ideálně i o elitní pětku. Uvidíme, jak se bude sezona dál vyvíjet.